Nejsem cynik! Jsem sice blbá, ale no a co!

No a taky jsem byla poslední dobou cynická, což souvisí s tím, že jsem se neměla dost ráda. No a to zas souvisí s tím, že jsem se bála, že mě lidi nebudou mít rádi, tak jsem byla radši cynická! No ale jako to je blbost, když jste cyničtí, protože to potom jste ještě ke všemu vy ti špatní a nemůžete mít tak hezky rádi nikoho - leda sebe, ale to jenom tak hnusně a arogantně a to z toho nic mít nebudete, protože to není ono, to mi věřte jako! To je lepší zůstat blbý. To vás sice taky nikdo nemusí mít rád, ale aspoň to nebude na vás - jakože jste ti špatní!:-D Jako to máte jak s děckem otravným - sice je otravné (ale když to není parchant vychcaný), tak ho stejnak nemůžete rozbrečet, protože když to uděláte, tak vy budete zlý a ne ono, i když bylo otravné přece!:-D To je hrozně ekonomické aji být hodný! To pak totiž můžete být hodný aj sám na sebe a to je dobrý, to mám ráda!

To já ale neřikám, že to nejsem já, když jsem cynická - to já jsem právě, ale radějc se mám, když jsem hodná, a aji moje babička by mě měla radějc hodnou, tak já budu radši hodná jsem se rozhodla! Protože každý je přece spousta lidí - no to dá rozum přece - vy akorát musíte umět ty všecky lidi skloubit nějak, aby mezi tím nebylo moc rozporů a abyste si udrželi integritu vnitřní (to s tou integritou mám od Stříti, ale to se nezvtahuje k tomu, co píšu, akorát se mi to tu hodí). Já si asi děcka přečtu toho Goffmanna konečně, abych zjistila, jestli to je takové Goffmannovské. On přece psal o té sebeprezentaci! A pan M. říkal, že nechápe, proč se Všichni hrajeme divadlo přeložilo jako Všichni hrajeme divadlo, proč se to nenechalo jako ta Sebeprezentace v každodenním životě.

Tak já na sebe budu hodná a vy taky buďte sami na sebe hodní! No já na sebe byla teďka moc zlá totiž!