Facebook je legrace!

Děcka ten facebook je jak plíseň! To se tak rozlízá! Třeba brácha už je v takové spoustě skupin! Tam je všecko! Tam můžete být fanoušky křupek, můžete se přidat ke skupině hlásající, že studenti práv jsou nejvíc sexy studenti na světě, můžete brojit proti Santovi, protože prý máme Ježíška. Taky můžete fandit rudolfu Hrušinskému a asi nějaké bedně právnické - nějakému Knappovi. Taky vzdát hold Kaplickému a nesnášet KSČM. Taky můžete být škodolibí a stát se jedním z 50 000 lidí, kteří jsou potřeba, aby nějaký borec u sebe na zahradě uspořádal "mega kalbu" (jako pro všech těch 50 000 lidí prý). Taky se můžete postavit proti připravovanému zákonu o zákazu vstupu tučňáků do MHD:-) Pak taky něco s rýpáním se ve vosku a nevim, co všecko!

Mi to přijde celkem takové srandovní nebo zajímavé, jak tam ti lidi úplně utváří svoju identitu! Víte jak - že si prostě vyberou tu a tu skupinu, někde na ni narazí a řeknou si - jé, to je super skupina, sem se přidám! Že tam jsou fakt takové tyčovinové skupiny jako Křupky a tak. Nebo barevné limonády tam jsou taky se vsadím. Prostě že nevyjadřujete jenom nějaký svůj názor jakou máte třeba rádi hudbu nebo filmy, nebo že máte rádi umění, že jste goth nebo punk, ale hlásíte se navíc k různým drobostem. Třeba k tomu, že máte rádi křupky a barevné limonády a že se rádi rýpete prstama v horkém vosku (jako ve svíčce). Já tomu nechápu proč to tak je, ale přijde mi to zajímavé.

Prostě manifestujete svůj postoj ke všemu. Ke každé blbosti. Vytváříte sami sebe, snažíte se ostatním jakoby poskládat takovou mozaiku sebe ze spousty malých hloupostí (bože to zní blbě). Myslíte, že jako v dnešní době se rozmachuje takový ten diskurs "důležitých maličkostí", každodenních drobností? Že pro poznání vás, takových, jací jste "opravdu", je důležitější znát spoustu malých hloupostí než znát váš názor na ňáké morální cypoviny třeba a tak? Na to jakou máte rádi hudbu a tak? Já nevim, já nechcu dělat rychlé soudy, bo tomu nerozumim, ale přijde mi to zajímavé a možná to tak je. Nebo je to naopak:-) Bože, mě tak zneklidňujou věci, které jsou buď A, nebo B!:-) Jako když máte jen dvě možnosti, tak mi to přijde mnohem zajímavější než když je jich milión a o to víc chcu vědět odpověď. No a abych se k těm drobnostem vrátila, tak to tak možná fakt je - že poznáte toho člověka líp podle tisíce tyčovin - nebo je to přesně naopak zas:-)

A taky mi přijde zajímavé, že si to lidi neříkají třeba přímo. Víte co - že se třeba nebavíte se svojima kamarádama o tom, kam rádi strkáte prsty, ale tak nějak neosobně se přihlásíte k ňáké skupině. Doma se u svojeho počítače přihlásíte a váš kamarád nebo třeba úplně cizí člověk si to doma u svojeho počítače sám přečte. A pak si o tom třeba napíšete dvě tři zprávy:-) Ježiš ale né abyste si mysleli, že kritizuju, že se nějak vytrácí z komunikace osobní kontakt nebo co! To já nevim, jestli tím ten kontakt nějak strádá! Možná je to dokonce pozitivní! (Sakra, zas dvě možnosti!) Akorát řikám, že je to prostě hrozně zajímavé.

To by mě zajímalo, jakou roli hraje internet a takéto komunitní servery při utváření vlastní identity - to je totiž oboustranný proces přece - že jako vy pomocí facebooku zprostředkováváte ostatním soje já nebo co, ale taky ten facebook utváří vás trochu, páč vám přijde zpráva, že váš brácha se přidal tam a tam a vy si řeknete - "Jééé, to je dobrá skupina - to je přesně pro mě! Tam chcu být!" A sami před sebou a pro sebe se jako taky tvoříte asi nebo co chcu říct:-)

Já to děcka neumím napsat, ale mě to úplně fascinuje - schválně se nad tím zamyslete. Já se vsadim, že vám to též bude připadat úplně magické!:-D