Co se s člověkem děje, když se ostříhá a krátké pojednání o nosech.

Achjo! V pátek jsem se probudila. Spal u mě Frkáč, tak jsem nechtěla v pokoju moc hartusit, tak jsem si šla vařit čaj a číst nějaké věci předepsané. Jak Frkáč odešel dom uklízet (on má chudák tenhle týden službu!), tak jsem šla hartusit. Kouknu na sebe pořádně do zrcadla (v koupelně se to nepočítá, protože to je jenom takové zběžné - to si akorát umyjete ksicht - to je jenom mrknutí oka - no a u čištění zubů chodíte po bytě - to je jasné přece. Mýt si zuby a stát při tom na místě je prostě divné.) - no tak řikám, že na sebe pořádně kouknu do zrcadla a úplně nechápu! Vypadám nějak blbě! Tak vezmu nůžky a ustřihnu si ňáké ty vlasy. Já nevim, jestli jsem si myslela, že budu vypadat líp nebo co!:-D

Dost jsem je zkrátila. První půlhodinu se mi to hrozně líbilo - úplně jsem byla nadšená. Pak jsem si v zrcadle připadala dost divně, až strašidelně. Navíc jsem měla strach, že až si ty vlasy umyju, tak je nebudu mít tak rovné a jak se mi zvlní, tak se mi ještě zkrátí a budu vypadat hrozně kokotsky. Zvlnily. Ale není to tak hrozné:-D Začínám si připadat tak nějak jako mladá neohrabaná jaruna z filmu pro pamětníky, nebo z filmu z třicátých let:-D Asi začnu v hlavě nosit mašlu!:-D Sem hodím fotku pak až budu stahovat foťák, abyste to měli aj z názornou ukázkou:-D

A úplně, jak jsem se aji fotila včera, tak mě zase nadchlo, jak mám takový oduševnělý nos! Já nevim, jak mu říkat, jak o něm mluvit jako, protože jsem ještě nepřišla na to výstižné slovo. Takový rovný bych napsala (že nění jako takový štěněcí a tak), ale on je dost vychýlený z osy. Ale jako že je takový ostrý a přímý - jako z boku jenom! Ale z boku se mi fakt líbí. Z boku se mi můj nos líbí nejvíc ze všech!:-D No vlastně nosy ze strany babiččiny rodiny jsou super - možná lepší než můj:-/ Ti mají dobré nosy aj zepředu jako! To mi připadá, že s bráchou Hondzkem vypadáme zepředu trochu jak lívance:-D My si jsme totiž strašně podobní prý! To říkal Frkáč, že si nás pletl, a teďka u nás byli pít skauti (jen dva skauti, já, mamka a taťka, a padlo pět lahví vína - hrůza jako! A to jsem já přišla pozdě a máma skoro nepije!) a jeden řikal, že jsem hrozně podobná na Hondzka, že vlastně vypadám a aji gesta mám úplně jak on - že jsme úplně stejní prostě! No a ten druhý skaut řikal, že ne, že já mám větší prsa! To je ale všímavý chlapec!:-D

No ale s Frkáčem, když u mě byl a prohlížel si moje fotky rodinné (on to dělá prý hrozně rád - on se mě úplně ptal, jestli ňáké mám, že ho to baví a aji vymyslel program na nějaký kamarádský večer s fotkama, co by chtěla uspořádat) a shodly jsme se, že jsem celá babička havířovská. Ale pak prý zas, že na některých fotkách jsem celá mama a že jsem aji moc podobná velkému bráchovi, takže jsme došli k závěru, že jsem pojítko mezi bráchama svojima, protože oni si vůbec podobní nejsou a já jsem jim prý podobná oběma!:-D

No ale stejně je to zvláštní, protože na některých fotkách od mamky z dětství si řikám, že vypadá přesně jako Dan, na některých přesně jako Hondzek, když byli taky malí. Ale u taťky si to taky říkám u spousty fotek! Tak já nevim, jak je to možné, vypadat stejně jako oba rodiče!:-)